Rok od posledního setkání uběhl jako voda a byl tady čtvrtek, 23. říjen 2008, den zahájení (nebo lépe, den příjezdu prvních účastníků) našeho osmého setkání chovatelů Louisianských leopardích psů. To se tentokrát konalo již jako akce našeho nového klubu, Catahoula Club EU (CC EU), který jsme letos pro toto plemeno založili.

Přípravy na tuto akci, takové ty opravdu systematické, jsme zahájili už v květnu, kdy jsme začali hledat nové místo pro naše setkání. Jako členové organizačního výboru jsme se zúčastnili výstavy Klubu amerického buldoka na Albertovci, na kterou nás osobně pozval jeho předseda Karel Hahn. Sobotní výstava se konala v jezdecké hale a druhý den následovala soutěž "Iron Dog", která nás inspirovala k tomu, abychom si vytvořili vlastní soutěž na téma všestranného psa. S ohledem na charakteristiku catahouly a australského honáckého psa, tj. plemen, která jsou na našich setkáních zastoupena nejvíce, bylo nutno vymyslet disciplíny a přizpůsobit pravidla tak, aby to byla soutěž zajímavá a prospěšná nejen našim psům, ale i jejich majitelům. A tak vznikla soutěž "DUNCO Dog". Práce na vytvoření pravidel jsme zahájily neprodleně a jejich téměř konečnou podobu jsme schválili na letním zasedání výkonného výboru CC EU v Nebřichu, na Slapské přehradě s tím, že proveditelnost disciplín prověříme na 8. setkání.

Coby pořadatelé jsme vyrazili na Albertovec už ve čtvrtek dopoledne a šli jsme si projít před časem vytipované trasy. Několik předcházejících dnů ovšem silně pršelo, takže promočená plocha dostihového závodiště, byla v zásadě nezpůsobilá aktivitám, které jsme tam původně plánovali. Kromě toho, den před setkáním vypustili do okolí tisíce bažantů z přilehlé bažantnice. Oranice napříč bažantnicí, se kterou se také počítalo pro canicross nebo dogtreking, byla rovněž naprosto neprůchodná a navíc na její ploše mezitím vyrostlo několik dalších voliér pro bažanty. Po čtyřech hodinách zkoumání okolí jsme našli nové náhradní tratě pro koloběžku a kolo i pro noční avizaci. V okamžiku, kdy jsme ukončili průzkum terénu, přestalo pršet a po dobu setkání už ani nekáplo.

V průběhu příprav proběhlo i několik konzultací přímo na velitelství celého závodiště. Musím říci, že pan Ing. Vítek, zástupce majitele areálu, se k nám choval velice vstřícně. Ve stejném termínu se v Albertovci konalo třídění koní a potom Hubertova jízda, takže jsme se předem domluvili přesně na tom, kde a kdy se budou nacházet koně a kde psi, aby nedošlo zbytečně k narušení programu jedné či druhé akce. Za to, že akce dopadla velice úspěšně, za to můžeme poděkovat nejen jemu, ale i majiteli areálu, vedoucímu restaurace a ubytovny a veškerému personálu, který se o nás po tři dny vzorně staral.

Tentokrát přijeli takřka všichni účastníci už ve čtvrtek, takže jsme se mohli pátečním ránem počínaje nerušeně věnovat plánovaných aktivitám. O mezinárodní punc akce se zasloužili členové Catahoula Clubu EU, kteří vážili cestu do Albertovce ze Slovenska, Německa a Holandska.

  

V pátek ráno po snídani jsme se sešli na asfaltovém parkovišti před hotelem, kde proběhlo obligátní představení všech účastníků i jejich psů. Rozhodli jsme se, že tentokrát nebudeme nic bodovat, že si spíše vyzkoušíme nanečisto jednotlivé disciplíny a možnosti soutěže DUNCO Dog. Jednou z disciplín našeho "železného" nebo spíše všestranného psa, je canicross (běh) nebo v první fázi spíše krátký dogtreking (rychlá chůze). Startuje se intervalově, takže to znamená, že rychlejší týmy budou předcházet nebo předbíhat ty pomalejší. To ovšem znamená, že je třeba svého psa na tuto eventualitu trochu připravit, protože závodem "rozpumpovaný" pes se chová přece jen trochu jinak než při normální procházce. Proto byl nácvik míjení se a předbíhání náš první úkol. Psi byli čerství a "nabušení" a štěkot i zvýšený adrenalin, který tuto aktivitu provázel, nám potvrdil správnost našich úvah. Svižná procházka nám všem i našim psům velmi prospěla a mnozí si při tom uvědomili, že je třeba věnovat za těchto okolností svému psovi zvýšenou pozornost.

       

Sportovně naladění majitelé psů si pak užili i pátečního odpoledne, kdy absolvovali dvě další disciplíny soutěže DUNCO Dog, a to jízdu se psem na kole nebo koloběžce. Rovná lesní cesta, s výborným pevným povrchem, opravdu k této disciplíně lákala a proto není divu, že se tam mnozí během celého víkendu s kolem či koloběžkou stále vraceli.

   

Ostatní si na místním kynologickém cvičišti vyzkoušeli se svými psy pod vedením zkušených kynologů stopování nebo i některé prvky sportovní kynologie. Měli tu jedinečnou možnost konzultovat výsledky přípravy svých psů na různé zkoušky s MVDr. Zoltánem Tatarkem a nebo s Jakubem Hertelem.

       

Večer, jak bývá na setkání dobrým zvykem, se uskutečnilo přátelské posezení v místní opravdu přepychově zrekonstruované restauraci. Během večera jsme si pak postupně vyzkoušeli naši oblíbenou disciplínu - noční avizaci.

Tentokrát byly asi nějaké "skvrny na Slunci" (nebo spíš v tomto případě Měsíci), protože, i když se podmínky zdály celkem příznivé, ukrytého figuranta - Jakuba Hertela označily správně jen dvě australačky, Bluespirit Seven of Nine a Abbey Red Camden Dog. Všechny ostatní na sebe musel nějakým způsobem upozornit. Při předchozích setkáních, kdy jsme tuto disciplínu zkoušeli, byla úspěšnost psů mnohem větší.

Hlavním programem druhého dne setkání byly prvky záchranářského výcviku a další disciplíny soutěže DUNCO Dog. Za tímto účelem jsme měli na celý den pronajatou jezdeckou halu.

   

Ukázky ze záchranářského výcviku nám předvedla Anke Boysen, jejíž pes pracuje v Mnichovské záchranářské brigádě. Každý z přítomných psů pak měl možnost, aby si vyzkoušel vyhledávání svého ukrytého pána či paničky. To byla ostatně jedna z dalších disciplín soutěže DUNCO Dog, jejíž proveditelnost a úskalí jsme si potřebovali na tomto setkání ověřit. Kromě Indiga, kterého na takovou práci Anke systematicky trénuje, nebyl nikdo příliš připraven. Podle přítomných odborníků byly podmínky pro hledání, tj. uzavřená koňská hala s minimálním pohybem vzduchu, značnou ozvěnou a silným pachem koní, pro nezkušené psy velmi obtížné. Není proto divu, že snad nebyl ani jeden psovod, který by na sebe nemusel zavoláním upozornit svého psa. Acd i catahouly jsou honácká plemena a to se projevovalo i ve stylu jejich práce, tj. hledání pána. Snad kromě jediné výjimky, všichni psi hledali očima a na použití nosu žádný zpočátku ani nepomyslel. Radostné bylo ale zjištění, že všichni měli velkou motivaci svého pána najít a že pokud si dopřáli další pokus, výkony psů se hodně zlepšily. Pro nás to byl nejen test proveditelnosti disciplíny pro soutěž, ale i test vztahu psa k pánovi. A tady nikdo nezklamal.

Kolo a koloběžka získaly mimořádnou popularitu, a tak si v sobotu odpoledne vyrazila tuto disciplínu zopakovat skupinka nadšenců pod vedením manželů Peškových. Druhá skupina pod vedením MVDr. Zoltána Tatarka a Jakuba Hertla procvičovala prvky poslušnosti a náročnější stopy v areálu místního kynologického cvičiště.

  

Mezitím se všichni přítomní postupně vystřídali v jezdecké hale u plnění předposlední disciplíny soutěže DUNCO Dog, a tou bylo odložení psa při házení frisbie na terč. A tak nám úspěšně proběhlo celé sobotní odpoledne.

K večeru následovala přednáška MVDr. Marka Pepříka na téma dysplazie kyčelních kloubů a zálomky ocasů u psa. Do této přednášky se řada přítomných aktivně zapojila formou dotazů a diskusních příspěvků. Došlo i na hodnocení konkrétních rtg snímků. Po společné večeři byl pak zahájen hlavní program celého setkání a tím bylo první Shromáždění členů CC EU. Posezení se samozřejmě protáhlo a kolem půlnoci jsme se rozcházeli s pocitem, že nás sice čeká spousta práce, ale že už můžeme opravdu začít fungovat jako klub, protože se podařilo schválit ty nejdůležitější klubové dokumenty.

V neděli po snídani jsme se dohodli na společné hromadné vycházce do místního lesa, směr Chuchelná, kde následovalo i společné focení.

Všichni psi i páníčkové vedle sebe, žádný štěkot, žádné problémy, prostě po třech dnech společného pobytu to byla naprostá pohoda. Potom nám Anke s Indigem předvedli parádní ukázku své samostatné práce - vyhledávání osoby v lese (tím ztraceným byl dobrovolně David Lang). Indigo Šumící křídla (16 měsíců) prokázal, že se na práci dokáže soustředit tak, že odolává nejen pokušením svého loveckého instinktu, ale i svého pubertálního věku. Neplánovaně tak složil i svou zkoušku odolnosti vůči různým lákadlům a to zejména ve chvíli, kdy prošel zcela bez povšimnutí celým davem lidí a ostatních leopardů, naprosto koncentrován na svůj úkol. To byl na dominantního leopardího teenagera opravdu dobrý výkon.

Před obědem jsme si také vyzkoušeli poslední disciplínu DUNCO Dog a tou bylo přivolání psa na čas. Je to opět disciplína, která testuje vztah psa k pánovi. Tady také nemohl nikdo pochybovat o tom, že pro všechny přítomné psy je největší motivací k běhu to, že se jim vzdálí pán. Takže v tomto případě nešlo ani tak o rychlost, jakou psi překonávali ca 100 m vzdálenost od svých pánů, ale spíš o rychlost, s jakou se byli schopni uklidnit a dostat do pozice vsedě před nebo u nohy psovoda. To připravilo mnohé o drahocenné vteřiny. Vítězem této disciplíny se stala Ashley Venus Genetrix, která zvládla oba úkoly nejrychleji.

To, co mne osobně nejvíc překvapilo, bylo to, že v neděli dopoledne nikdo nespěchal a neodjel, že jsme všichni zůstali až do společného závěrečného oběda. Děkuji touto cestou všem spolupořadatelům a všem účastníkům, kteří přispěli k dobré pohodě a příjemně prožitému víkendu, který jsme strávili v hřebčíně na Albertovci. Na shledanou na prvním ročníku soutěže DUNCO Dog nebo na našem dalším setkání.

Ing. Gerhard Stein a RNDr. Helena Synková